Børkop 2020 aneb Poprvé s moduly v Dánsku

24.02.2020 19:34

Jak jsme popsali v minulosti, byli jsme v roce 2018 s moduly na setkání ve Stöllnitz v severním Německu - více zde . Ukázalo se, že i vzdálenější setkání lze zvládnout. A to jsme tehdy jeli dokonce jen Škodou Octavia sedan, což bylo dost limitující. Zásadní ale bylo, že jsme tam poprvé uviděli elektroniku MGP, přinášející nový koncept DCC ovládání. Byla použita u dánské stanice Nordfaxe.

Po setkání ve Stöllnitz se Honza nadchl pro výhody této elektroniky zejména pro modulový provoz. Po zapojení totiž stanice ihned funguje, není třeba zapojovat DCC centrálu ve stanici, připojovat převodník z DCC na USB, ani zprovozňovat notebook s programem jako například TrainController. To vše zabírá mnoho času a množí se možné chyby. Veškeré nastavení u MGP je v samotných dekodérech. Příslušné návěstní znaky podle rychlostní soustavy ČSD generuje přímo návěstní dekodér na základě postavení výhybek a obsazení cesty.

 

Honza sháněl inspiraci pro malou stanici vhodnou na vyzkoušení MGP zde. Aby nebyla nová testovací stanice příliš rozsáhlá, hledal vhodnou předlohu na českých tratích. Na diskuzi modely.biz získal inspiraci postavit stanici na motivy Čachnova, který je jednou z nejkratších stanic ČD v současnosti vybavenou návěstní soustavou, více zde. Samotná stanice byla rychle hotová, můžete se o ní dočíst zde.

 

Od té doby jsme intenzivně komunikovali jak s majitelem stanice Nordfaxe, tak později i se švédským autorem elektroniky MGP. V prosinci 2019 přišel Honza s nápadem vypravit se do Dánska na setkání skandinávských modulářů v Børkopu. Oba zmínění modeláři totiž na toto setkání plánovali dorazit. Když jsme se dozvěděli, že na skandinávském setkání budou téměř všechny stanice ovládány s MGP, bylo jasno.

 

Na setkání jsme přihlásili stanice Filípkov a Čachnov i vlečkový areál Kamenice. Vzali jsme všechny dvojkolejné traťové moduly (Pískovna Cítov, Kostel Libochovice i zastávku Pelechov). Máme ale málo jednokolejných traťových modulů, a tak jsme oslovili kamarády, aby nám do Dánska nějaké jednokolejné moduly zapůjčili. Děkujeme proto Vláďovi Hostonskému za zapůjčení krásných Rybníků a Zářezu a Danovi Pavlátovi za zapůjčení Karlíku.

 

Na místo jsme dorazili za deset hodin – celková vzdálenost 950 km. Børkop je nedaleko Legem proslaveného Billundu. 

 

Jedná se o halu místní školy, má rozměry 40x 20m. Hala je velkorysá a lze ještě rozšířit o přilehlý sál pro horolezectví. V hale tou dobou nestál ani jeden modul na nohách. 

Layout ve tvaru W byl poskládán ze třech částí - dlouhé dánské dvojkolejky, švédské jednokolejky a české větve, která byla kombinací dvojkolejky a jednokolejky. V přiloženém layoutu jsou modře vyznačeny dánské moduly a černě české a švédské.

Børkop_2020-6[1].pdf (341974)

 

Tvůrce layoutu navrhl, že zakončí dvojkolejku ve Filípkově, což s ohledem na připojení dvojkolejky na manipulační kolej nebylo ideální. Když jsem doplňoval k Filípkovu na čelo modulu možnost připojení dvojkolejky, bylo zamýšleno připojovat tam jen vlečku, nikoliv hlavní trať. Rozhodl jsem se proto, že při dalších úpravách toto řešení zruším, protože je pro tvůrce layoutu matoucí.

Bývalo by bylo lepší mít místo Filípkova Sklené, ale to jsme nemohli vzít z několika důvodů.

  1. Honza ho nechtěl brát, protože modul byl dlouho mimo provoz a jeho ovládání přes TrainController je dost komplikované.
  2. Nevešlo by se již do auta, protože má dvě stejně velké přepravní bedny

Filípkov byl vůbec poprvé z transportních důvodů zkrácen o prostřední díl. Dle grafikonu nebylo nutné křižovat žádné pravidelné vlaky, jen objíždět jeden pár osobních vlaků. Délka zkráceného modulu byla pro tento účel dostatečná.

 

Z Filípkova vedla jednokolejka přes tunel a Kameničku...

 ...Karlík, Rybníky až do Čachnova a dále přes Vláďův zářez do Kamenice. 

Tam se opět trať změnila na dvojkolejnou, ale jen z čistě praktického hlediska – navazovala na něj smyčka, aby nebylo nutné objíždět soupravy při obracení. Takové smyčky byly na všech koncích tratí. Jejich důvod jsme pochopili ve chvíli, kdy nám pořadatelé sdělili, že se jezdí s časem zrychleným 1:6! To je na české poměry velmi rychle. Je to umožněno menší komplexností nákladní dopravy, ale o té až později. Čachnov byl dálkově řízen z Filípkova (to je možné díky ovládání přes MGP).

Kamenici si strojvůdci ovládali přímo v místě.

Nový panel (rovněž s MGP) umožnuje přestavovatovat buď jen jednotlivé výhybky nebo stavět cesty. Stačí stisknout tlačítko počáteční a koncové výhybky.

 

Na opačné straně Filípkova začínala skoro sto metrů dlouhá dvojkolejná dánská trať. Její délka je obdivuhodná. Na fotce oběhne dvojkolejná trať celou halu.

O to více, že nám dánští kolegové řekli, že před třemi roky byli v klubu tři, a dnes je jich čtyřicet. A to je v Dánsku jen 5 milionů obyvatel… Na setkání jich bylo jen něco kolem třiceti, ale i tak na každou stanici byli čtyři až pět lidí na stavbu. To se projevilo na rychlosti stavby.

 

Za Filípkovem bylo skryté nádraží Thisted. Ten je ovládán převážně ručním stavěním cest.

Za ním následoval čtyřmodul dvojkolejky ve městě. Částečně se podobá Kocourkovu Radka Mendeho, jen je bez vlečky, za to čtyřikrát delší. Trať vede po kraji modulu, a proto bylo nutné plexisklo.

Za městem byla malá zastávka Svebølle a modul s velmi netradičním vedením trati. Každý ať si v tom najde co to připomíná :-).

Za ním byl modul s mostem, pod kterým byl, spíš pro zábavu diváků, umístěn malý okruh v modelové velikosti Z. Majitel má totiž okruh doma a bylo mu líto jej tam nechat.

První skutečnou stanicí, která je také ve výstavbě bylo pro nás ze Stöllnitz známé Nordfaxe. Jedná se o velmi kompaktní odbočnou stanici v oblouku na dvojkolejné trati. Z dvojkolejky odbočuje vpravo jednokolejná trať. 

Tam byla tentokrát švédská větev. O té ale až později.  Množství možných vlakových cest je dokonce tak velké, že majitel rozšířil elektroniku MGP o Arduino, které kontroluje především zakázané křížení vlakových cest (moduly MGP nejsou postaveny na Arduinu, ale jsou Arduino kompatibilní). Stanice obsahuje poměrně velký ranžír i pár krátkých vleček. Autor si zatím hraje především s automatizací a poslední dobou hlavně s návěstidly. Použil pro ně (stejně jako pro celou stanici) elektroniku MGP (a to včetně kompletního zobrazení návěstních znaků na ovládacím panelu). Na krajinu modul ještě čeká.

 

Z Nordfaxe vedla dvojkolejka přes modul Togværksted s depem, které obsahuje přesuvnu. Trať vede po kraji modulu. Tam by to chtělo plexisklo, protože nám přišlo, že je to dost riskantní. Rozsahem je depo podobné tomu, které má v ČR Karel Gillich.

Další stanicí byla nejdelší dvojkolejná stanice layoutu Agård. Ta také ještě nemá krajinu, ale rozsahem je větší než Sklené. Panel je ve výstavbě. Těšíme se, až budeme v Børkopu příště. Agård je ovládán přes MGP.

Za Agårdem byl nejdelší most layoutu o šesti polích. Mosty jsou hlavním prvkem, který je charakteristický pro dánské moduly. Na českých modulištích jim máme výrazně méně.  

Další byl vlečkový areál Savværk, dalo by se říci až v utajení. Areál totiž nemá ceduli. Majitel pracuje na rozšíření areálu.

Na opačné straně haly než Filípkov byla stanice Langebæk. Ta mi přišla povědomá. Ukázalo se, že se jedná o bývalou stanici Yallarup, která byla na pražském Fremo setkání. Majitel jí ale přenechal kolegovi, který ji přejmenoval. Stanice zatím není ovládána elektronikou MGP, ale to se chytá při modernizaci.

Z Langebeaku vedla delší dvojkolejka bez stanic. Bylo tam několik pěkných traťových modulů.

V rohu haly u vstupu byl modul dánského přístavu Rebrousse . Ten je motivem sjíždění od trati podobný Holeškám Dana Buchtely. Rozdíl je v tom, že je dvojkolejný, v oblouku, a vlečka nekříží trať, ale jen klesá do překladiště u vody.

Za přístavem byl modul s velmi netradičním motivem jakéhosi X. Na vlečky se tak jezdí přes křížení tratí. Lze jet i odbočkou bez křížení.

Celá dvojkolejka končila malou tříkolejnou staničkou Sprossebøl a smyčkou.

Nyní se vraťme do odbočné stanice Nordfaxe. Za odbočkou jednokolejky byl podlézací modul. Na rozdíl od většiny podlézacích modulů používaných v Čechách je s krajinou. Takových bylo v Børkopu hned několik. Například tyto dva:

Nebo tento:

Zvážím, zda neudělat můj podlézací modul také s nějakou krajinou a ne jako čistě technologický.

V Dánsku byl k vidění ještě jeden se skálou.

Ten se nám líbil nejméně.

Švédská větev začínala stanicí Båstads . 

Ta se nám oběma líbila nejvíc. Měla totiž dokončenou krajinu, nápadité kolejové schéma a hotovou návěstní soustavu. Umožňuje jak křižování velmi dlouhých vlaků, tak manipulaci. Celá byla chráněna před diváky plexisklem.

Celá švédská část měla hotovou krajinu. Některé moduly jsme již viděli v Praze. Například ten s hořícím polem, kde hasí hasiči.

Před stanicí Fosiie by modul Bruket s velkou továrnou s úzkorozchodnou tratí a malou točnou. Továrna působí impozantně. 

Největší stanicí švédské větve byla Fossie, kterou také známe z Prahy. 

K Fossie patřil i vlečkový areál.

Trať vedla přes dlouhý most nad táborem do zastávky s pro Čechy poněkud choulostivým názvem Kurvarp – opět byla k vidění na Fremu v Praze.

Poslední stanicí ze Švédska byla stanice autora elektroniky MGP, která se jmenuje Klågerup.  Jedná se o stanici na křížení dvou tratí, takže až pro čtyři větve layoutu. Nelze však odjídět ze všech kolejí na všechny tratě. Někdy bych Klågerup rád viděl jako křížení. 

Podle autora ale zatím vždy byla použita maximálně jako odbočná. V Børkopu však byla pouze koncová. I za ní byla smyčka pro obracení osobních souprav.

 

Nákladní doprava sice vychází ze standardů Frema, ale na rozdíl od přípravy celé nákladky předem se přepravy realizují na vyžádání cílové stanice. V každé stanici jsou takzvané žluté stránky. 

To je seznam všech nákladů, které odesílají jednotlivé stanice. Majitel cílové stanice tak vyplní nákladový list – forma objednávky. Před každou session odnese požadavek do dané stanice, kde předloží objednávku. Přijde mi to docela reálné. I ve skutečnosti si objednávám přepravu, když ji potřebuji. Komplexnost nákladní dopravy je ovlivněna pečlivostí majitelů stanic. Musí totiž požadavek dát před každou session, jinak jim nic nedorazí. Nelze ověřit, zda vše bylo dovezeno. Bylo by pro to potřeba více manipulačních vlaků.

 

Stejně jako na setkání v Divišově se jezdí v Børkopu turnusy. Množství strojvůdců bylo obrovské, ale ani tak nebyl problém si zajezdit. Díky času 1:6 se odjelo množství session – ani jsem je nespočetl. Strojvůdce si mohl volně vybrat vlak který mu vyhovoval. Nákladních vlaků byla menšina. Vždy jeden dopoledne přivážel zboží a druhý odpoledne odvážel prázdné ev. naložené vozy. Na složitou manipulaci uvnitř vleček není při poměru 1:6 čas.

 

Mezi každou session bylo možné provozovat volné jízdy. Dle prezidenta místního klubu Petera Möllera jsou základními pravidly tolerance na jedné straně a svoboda na druhé. Není tak nutné striktně dodržovat vozovou správu, epochu nebo kombinaci vozidel. Nakonec tak například jezdily ČD vozy Y v provedení Najbrt s Nohabkou, Vectron PKP Cargo s Ypsilonkami ČSD  nebo do české větve jezdil švédský vlak.

 Nikomu to ale nevadilo. Hlavní je spolehlivost vozidla a pohoda. Rekordní ucelený vlak při volných jízdách měl 45 Wapek! 

Rychlíky měly deset i dvanáct vozů a to i v provozu podle grafikonu.

 

Na setkání jsme našli několik inspirativních nápadů. Prvním je modul s přeložkou trati, kde je původní trasování naznačeno.

Druhým skvělým nápadem je namontování panelu stanice na bok modulu. Panel má popisy umístěné tak aby umožňovaly ovládání z obou stran a byly naklápěcí. Takto byly řešeny všechny švédské panely. Stejně udělám nové panely pro své stanice. Lze totiž stanici ovládat jak ve stoje, tak z barové židle.

Třetí nápad jsou noční sessions. To bylo řešeno RGB osvětlením dodatečně namontovaným nad několik stanic. U našich stanic je namontováno pouliční osvětlení, takže ani nebylo nutné je osvětlovat přídavným světlem. Bude ale vhodné doplnit lampičku pro osvětlení ovládacího panelu.

Čtvrtým nápadem je použití kovové cisterny s čisticím roztokem (izopropylalkoholem) přivedeným do polštářku dotýkajícím se kolejí. Jela za celou dobu jednou, doplněná o Tomix vysavač. Za celé setkání nebylo nutné koleje čistit hadříky ani tyčkami s filcem.

Podrobnější informaci přineseme v samostatném článku poté co tento vůz prakticky vyzkoušíme.

 

Setkání bylo v sobotu a neděli od 10 do 14 hodin otevřeno pro veřejnost. Proto byly nohy modulů zakryty modrou látkou. Ta byla velmi snadno přichycena svěrkami. 

Veřejnost směla jen okolo moduliště. Strojvedoucí a obsluha stanic byla uvnitř layoutu. Malí diváci měli od pořadatelů místo stupínků pivní basy. Veřejnost se chovala naprosto spořádaně. Odměnou byl malým divákům vlak s čokoládovými bonbóny, který u nich zastavoval. Každé dítě možnost sezobnout náklad ocenilo úsměvem.

Ve volném prostoru haly bylo modulové kolejiště jiného klubu. Ti mají layout do oválu. 

Uvnitř za kulisami byl skyťák i zázemí pro členy klubu. Jezdit na modulech dokola ale považuji za špatnou cestu. Ani zpracování trati moc realistické nebylo. Tak nějak podivně kličkovala, občas byla jednokolejná, místy z ničeho nic dvojkolejná – asi výhybna… V oblouku - dost nerealistická. 

 

Vlaky byly ovládány jak pomocí Fredů, tak pomocí mnoha ovladačů Digitrax UT4. Na těch lze sice měnit adresu pomocí otočných ovladačů, ale centrála kontroluje, že je některá adresa již blokována.

 

Na závěr bych rád vyzdvihl, že setkání v Børkopu bylo nejbližší naší představě o modulovce. Jezdilo se podle grafikonu, převažovala osobní doprava, realizovala se rozumná nákladní doprava, jezdily se turnusy. I přesto byly vlaky odpovídající grafikonu, byť někdy v netradiční kombinaci. Nebyl problém mezi sessionami projet vlaky bez grafikonu a to často i vlaky extrémně dlouhé. I při volných jízdách bylo na hodinu projet celý layout! Ten byl navržen tak, aby se minimálně podlézalo – pouze jedno nutné místo uprostřed W!  Celkově se neslo setkání v ohromné pohodě, ale ne v anarchii.  No a noční jízdy byly naprosto úžasné. Je to motivací dodělat osvětlení i na zbývající moduly, jako jsou Skleníky Cítov, Kostel Libochovice nebo Kamenice a Kamenička.

 

Na příští setkání v Børkopu máme spoustu motivace. První je zmíněné osvětlení. Další je přestavba Skleného tak, aby mohlo být součástí dlouhé dvojkolejky. Sklené jsem od Honzy koupil. Demontuji komplet elektroniku Digitrax, Digikejs i MTB (ND4) včetně detekcí obsazení. Nově bude Sklené postaveno na MGP. Nejdříve jen výhybky, ale postupně i detekce a nakonec návěstidla. Totéž bude nutné uskutečnit na Filípkově, ale ten potřebuje ještě větší rekonstrukci nejen elektroniky, ale celkově. U Kamenice budu pokračovat v krajině. Začnu vybudováním náhonu a malé vodní elektrárny, pak už se zazelení. Honza na Čachnově již předělává detekce z Digikejs na MGP. Důvodem je především dokonalé galvanické oddělení od trakčního napájení. No je toho hodně…

 

Původně jsme chtěli jet do Børkopu až za dva roky, ale nadchlo nás tolik, že se pokusíme přijet už v roce 2021. Bude záležet u Honzy na zdraví a u mne na práci. No a taky trochu na tom, jaké bude počasí, a zda nebude nějaká jiná komplikace. S některými kamarády z Dánska se uvidíme na pražském Fremu v říjnu letošního roku.  

 

V místním mediu vyšel o setkání článek:

https://vafo.dk/artikel/bliv-lokomotivf%C3%B8rer-i-det-sm%C3%A5-kom-og-pr%C3%B8v-en-k%C3%A6mpe-modeljernban

Přikládáme linky na videa ze setkání:

https://www.youtube.com/watch?v=7T49rGnh_U4

https://www.youtube.com/watch?v=lazu7W8ZBgU

https://www.youtube.com/watch?v=HN4xJvNBr9k