Sklené nad Oslavou

 
Výchozí úvaha

Modul vzniká podle skutečné stanice Sklené nad Oslavou, která je na trati č.250 z Brna do Havlíčkova Brodu. Ta byla uvedena do provozu koncem roku 1953. Jedná se o výhybnu poblíž malé vesnice. Autorem myšlenky na její znázornění je další člen Zababova, Lubor Šalé. Já jsem původně chtěl stavět Prackovice nad Labem, ale jednalo se o stanici v oblouku, což by realizaci velmi komplikovalo. Sklené je v přímém směru a to je snadnější pro stavbu i trasport. 

Stanici modelujeme podle stavu v období 1953-1966. Po roce 1966 je již reálná stanice elektrifikovaná. Zvažujeme ale do budoucna naznačit na modulu alespoň počátky elektrifikace.

Použitá technika

Stejně jako u Filípkova jsem použil komponenty Digitrax, komunikující po sběrnici LocoNet, výjimkou jsou moduly, které Digitrax v sortimentu nemá, konkrétně návěstní moduly ND4 dodávané firmou www.navestidla.cz a dekodéry pro osvětlení. Ty jsou ovládány z DCC signálu.

Podrobný popis zařízení Digitrax je na tomto webu, v tématu Technika/Digitál.

K pohonu výhybek i výkolejek jsou použity profesionální motorické přestavníky Tortoise ("želvy"). Ty se osvědčily jako vysoce spolehlivé a v sekci N se nyní používají na všech modulech.

 

Konstrukce stanice

Stanice je sestavena ze čtyř segmentů shodné délky 110 cm, krajní segmenty obsahují kompletní zhlaví, střední segmenty nástupiště a nádražní budovu. Pro testování techniky lze spojit oba krajní segmenty se zhlavími přímo, bez dvou středových segmentů. Zvažoval jsem také možnost stanici používat ve zkrácené versi, pouze s jedním středovým segmentem. nakonec jsem ale od toho upustil, bylo by totiž příliš svazující muset řešeit krajinu tak, aby byla návaznost i v případě vypuštění jednoho segmentu. 

Segmenty jsou navzájem propojeny 25-pólovými konektory Cannon pomocí krátkých spojek z páskového vodiče. Výhodou je, že je možné pro účely zkoušení použí pro propojení klasické "tiskárnové" kabely a mít tak možnost segmenty pro práci umístit vzdáleně od sebe.

Postup výstavby

V modelovém provozu byla stanice poprvé v Roudnici 2014, tehdy ještě pouze "na dřevě", ale už s plně funkčním ovládáním. S částečně realizovanou krajinou byla prezentována až o rok později, v Roudnici 2015. Krajinu vytvořil z podstatné části kamarád Lubor Šalé,  Špičkové návěstní mosty i nádražní budovu vytvořil další kamarád, Radek Mende. Z jeho fantasticky šikovných rukou pocházejí také vjezdová návěstidla a posunová návěstidla ("trpaslíky"). V současné době pokračuje tvorba krajiny - brzy by se měly objevit stříšky na nástupištích a nádražní budova - obojí věrně podle skutečnosti. Za budovu patří velký dík Radkovi Mendemu, který ji podle fotografií vytvořil pomocí laserové techniky. Vyrobil také plastický název stanice, opět přesně podle reálu.

Na obrázcích je možné vidět jednotlivé segmenty během výstavby, jak z viditelné strany, tak zespodu - jak je vidět, málo techniky tam není.

 

 

 

 

 

 

 

 

Zhlaví L

 

Zhlaví L - technická část

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

Segment sousedící se zhlavím L

 

Segment susedící se zhlavím S

 

Zhlaví S

 

Zhlaví S - techická část

Stanice je ovládána prostřednictvím softwaru TrainController.

Vzhledem k období epoch III a IV, modelovaném v našem klubu, jsme se rozhodli realizovat reléové zabezpečovací zařízení (RZZ).  Design je navržen tak, aby ovládání simulovalo skutečné reléové zabezpečovací zařízení, které je v této stanici používáno dosud. Výhodou elektronického ovládání je možnost realizování funkcí, které skutečné RZZ má. Lze tedy následným stiskem dvou "tlačítek" volit cesty, například pro vjezd na určitou staniční kolej stačí stisknout zelené tlačítko na traťové koleji a bílé tlačítko na staniční koleji. Tím se nastaví do potřebné polohy všechny výhybky, kterými vlak musí projet, a nastaví se návěstní znaky na vjezdovém návěstidle a předvěsti. Zároveň se zablokuje možnost přehození veškerých výhybek na této cestě a cesta se zobrazí zeleně. Na panelu se na návěstidlech zobrazují jen určité znaky (například na odjezdových návěstidlech se zobrazuje jen zelená nebo bílá), na kolejišti se samozřejmě zobrazují kompletní návěstní znaky podle soustavy ČSD (to se realizuje pomocí návěstních dekoděrů ND4, TrainController pouze vyšle odpovídající kód). Obsazená kolej je zvýrazněna červeně. Program automaticky zamezuje nastavení vjezdové cesty na obsazenou kolej. K vjezdu na obsazenou kolej je nutné použít posunovou cestu. Ta se volí bílým tlačítkem na trati a bílým tlačítkem na staniční koleji a na kolejovém plánu se zobrazí bíle. Obdobně se volí odjezdové cesty, zeleným tlačítkem na staniční koleji a bílým tlačítkem na trati. Výhybky i výkolejky je možné volit i manuálně, k tomu slouží "páčky", klepnutím na páčku se přestaví výhybka (nebo souvisící dvě výhybky nebo výhybka a výkolejka) a rozsvícením zeleného nebo žlutého indikátoru je indikována poloha výhybky, "páčka" se vrátí stejně jako v reálu do střední polohy. Přivolávací návěsti lze volit přepínacím tlačítkem. Ke zrušení nastavených cest a nastavení všech návěstí na "stůj" slouží tlačítka "Reset". Samozřejmostí je rušení cest po jejich projetí a stavění pŕíslušných návěstidel na "stůj" (využitím detekce obsazení). Naprogramováním závislostí se cesta ruší až po jejím úplném projetí. Detekce obsazení zajišťuje, že nelze manuálně přehodit výhybku, na níž se nachází vlak.

 

Forografie jsou použity z reportáží dostupných na www.zababov.cz. Autorům velice děkujeme!