V ráji N-kaře
Při návštěvě Japonska, o které píši zde jsem si nemohl odpustit návštěvu modelářské prodejny. Jako modelář Zababova, který se věnuje modelování české železnice jsem věděl, že toho moc neseženu. Přesto mi to nedalo. V N-ku jsem zažil dobu okolo roku 2010, kdy jsme byli odkázáni jen na omezenou výrobu malosériových modelů Jirky Heráčka a Tomáše Hlouška. Šikovnější z nás jako třeba Jirka Kubík nebo Zdeněk Krušinský si vyrábí své modely. Dnes je situace lepší díky výrobcům jako je MTB, Malá Železnice, a sem tam i Trix, Fleishmann nebo Piko. To, co jsme ale viděl v Tokiu bylo nebe N-kaře.
První prodejnu jsem našel nedaleko historického chrámu XXXX. Je schována v pátém patře obchodního domu. Překvapilo mě, ale že téměř všechno vlastně bylo N-ko! H0 se krčila v rohu s jednou skříňkou.
Modelům dominovala, jako ve skutečnosti, osobní doprava. Množství variant vlaků je ale pro Evropana nepředstavitelná.
Přesto, že modeluji ČSD v ČSSR, nakonec jsem si koupil soupravu Shinkansenu N700, kterou jsme jeli při naší dovolené. Souprava o osmi vozech vyšla na cenu jedné lokomotivy MTB!
Mimo soupravy jsem také koupil dvojitou kolejovou spojku od Kato, kterou jsem viděl ve skryté stanici Katow-Ost na setkáních v Hanau nebo Luskenwalde. Přikoupil jsem i čtyři výhybky a pár rovných kolejí. Můžeme tak už malý skryťák také postavit. Vymyslel jsme pro něj název Nagano.
Další den v Tokiu jsme se s rodinou vypravili do čtvrti Akihabara, která je vyhlášenou nákupní oblastí. I tam jsem našel prodejnu železniční železnice, ale nebyla ledajaká.
Je to v podstatě obchodní dům s modely. Celý dům je totiž plný obchůdků s vlaky.
Každé patro jedna prodejna, pravděpodobně provozovaná jiným majitelem. Od suterénu až po předposlední patro prodejny. Do posledního patra sice nesměla veřejnost, ale výtah se tam otevřel, a tak jsem viděl, že je to dílna pro prodejny – asi servis.
Prošel jsem všechna patra se stejnými dotazy. První byl, zda ještě nemají skladem tramvaj Tomytec Tatra T3 Prague. Druhý pak byl dotaz na DCC dekodér pro Shinkansen Kato. Bohužel ani v jedné jsem neuspěl. Bohužel znalosti prodavačů byly tristní, možná částečně zaviněné omezenou angličtinou.
Nakonec jsem pro pár modelářů v ČR koupil extra levný vysavač Tomix. Vyšel na neuvěřitelných 770 Kč! Prodávali buď samostaný nebo set s lokomotivou, což pro nás není k ničemu.
Co spojovalo všechny navšívené prodejny je absolutní dominance osobní dopravy. Lépe zabalené máte jne hnací vozidla resp. čela souprav. Vložné vozy mají často balené jen do igelitu. Samozřejmě dražší soupravy mají balené v pěkných krabicích.
Jedinou evropskou předlohou prodávaného modelu bylo ICE. A to v několika obchodech. Asi je to pro Japonce něco jako pro nás Shinkansen.
Ve dvou prodejnách byla i kolejiště. Za úplatu si tam děti mohou ovládat i vlaky. Bohužel z modelářského pohledu zklamání. Pouhé okruhy ve tvaru obdélníků.
Vlaky jen krouží bez ambice se třeba schovat do tunelu. Vrcholem jsou mosty nad řekou. Zajímavostí pro evropského modeláře byly pagody a jiné místní památky nebo televizní věž Sky Tree.
Závěrem lze říct, že Japonsko je N-kařský ráj. Je to dominantní měřítko. Dostupnost modelů je ohromná. Nákupní síla je znát. Japonci jsou ale spíš vláčkaři než modeláři. Potřeb pro tvorbu krajiny jsem v obchodech moc neviděl. Přes vše zmíněné doporučuji každému N-kaři, aby místo na dovolenou po Evropě vyrazil do země vycházejícího slunce. To musíte vidět!