"Poslední" Roudnice 2025
V roce 2025 Karel Brejša již několik let přesluhoval v roli školníka. V Roudnici 2024 jsme s Honzou nebyli, protože se konala ve stejnou dobu jako Hanau 2024. Karel se rozhodl, že v prosinci 2025 skončí a povede již jen modelářský kroužek.
Ohlásil proto, že uspořádá poslední setkání v malé tělocvičně v květnu 2025. Proto Aleš Boubelík pojal velikost laytu hodnou rozlučkovému setkání. Oproti několika posledním Roudnicím bylo moduliště větší. V layoutu byly dvě dvojkolejné stanice podle skutečnosti Sklené nad Oslavou a modulární fiktivní stanice Vidrholec. Aleš postavil za poslední roky mnoho modulů, které především podporují manipulaci s náklady. O těch ale až později.
Vidrholec je sestaven ze segmentů. Je možné dokonce některé vynechat. Na Vidrholci bude naznačena tepelná elektrárna kulisou.
I ovládací panel je modulární.
Na Vidrholec plynule navazuje vlečkový areál Sychrov, kde bude násypka štěrku. Přes Sychrov vedla odbočná trať do Dobrušky.
Ve Vidrholci jsou tři kusé koleje na odstavení vlaků pro teplárnu a Sychrov. Bude tam ostrovní nástupiště, které Aleš vytiskl na 3D tiskárně.
Do Vidrholce vedla trať ze Starých Splavů. Ty jsou díky využití na kroužkovém kolejišti s krajinou. V modulišti ale plní roli skryté stanice.
Za Starými Splavy byla vlečka Zrno. Tu původně postavil Pavel Vošický, ale přenechal jí Richardovi Žahourkovi. Ten demontoval sila z toaletních ruliček.
Ze Zrna vedla jednokolejka na úzkých modulech šířky 30 cm. Bude tam cementárna.
Tratˇ pokračovala přes tunel, který stavěl Honza, ale dnes je již můj.
Za tunelem byl překrásný modul Kobilky. Je nejstarší a pořád jeden z nejhezčích.
Za Kobilkami byl Alešův modul ve výstavbě Rybářství.
Tam vcházela trať do obvodu Vidrholce přes již zmíněný vlečkový areál Sychrov. Aleš bohužel nechal doma násypku.
Z Vidholce byla jediná dvojkolejka do Skleného se zastávkou v Pelechově.
Sklené bylo na stejném místě jako v roce 2023.Více zde.
Ve Skleném začal službu Matěj Martinásek a následně obsluhovala stanici Adéla Boubelíková.
Ze Skleného byl souběh jednokolejek pod most.
Za trenkami byl modul Vládi Hostonského se zříceninou hradu.
Následoval Kamenolom
Za mostem odbočila trať na Čachnov a rovně vedla do nové stanice na skutečné motivy Posázavského pacifiku Hvězdonice.
Hvězdonice mají modul se čtyřpruhovým mostem dálnice D1. Je vymodelován přesně podle technického výkresu ze stavby mostu. Krásný motiv jsou dvě zarážedla. Jedno ze stavby D1 a druhé současné.
Za Hvězdonicemi byl upravený modul Sběrných surovin, který byl dříve depem s mycí linkou. Stavěl jej Honza.
Větev končila vlečkovým areálem Řepy.
Vracíme se nyní do Čachnova.
V obvodu byla odbočka na dvě jednokolejky.
Jedna vedla přes nákladovou zastávku Lesná do skryté stanice Hranice.
Tu postavil Aleš. Cílem je mít malý jednoduchý skryťák. Místo výhybek je použita flexi kolej podobně jako na Schattenbachu.
Lesnou jsem koupil od Karla Brejši. Více je zde.
Po dvoře běhají husy.
Krásný moment příjezdu na vesnici.
.jpeg)
Druhá trať z Čachnova vedla do skryté stanice Skalka.
Mezi Skalkou a Čachnovem odbočovala vlečka do přístavu a také vlečka čokoládoven.
Přístav měl jen tu N-kovou půlku. Existuje zrcadlová část v měřítku TT. Lze tak zapojit N-kový layout do TT-čkového.
Poslední část layoutu vedla z Vidrholce přes Sychrov a Karlík do Dobrušky.
Nově jsem se dozvěděl, že Bára Boubelíková s modulem s mostem vyhrála soutěž u Polak Model. Gratulujeme!
Karel staví 20 Štokrů.
Setkání navštívilo několik návštěv, protože bylo na jednom místě hodně N-kařů. Jedním byl Jirka Zemanec z OK vláčky. Druhým Martin Bitrčan, který vyrábí robustní pojezdy pro N-ková vozidla. Tady je pojezd Martina Bistroviče.
Aleš připravil několik překvapení na oživení pravidelnosti grafikonu. Vyrazil tak na různá místa alayoutu nehodový vlak. První nehoda bylo vyloučení správné koleje mezi Vidrholcem a Skleným.
Karel oslavil sedmdesátiny a dort si nechal na setkání s námi.
V Dobrušce hostovala budova Ryšnova :-).
Letos jsme měli hodně podlézacích modulů, pomáhá to nejen starším kolegům.
Někdy přijde ke slovu i drsnější metoda.
K vidění byl 3D tisk Pilštyka.
Měli jsme vzácnou návštěvu školní delegace z Islandu.
Tady je detail nákladů Ríši Žahourka, moc krásný šrot.
Šatny prošly od našich setkání rekonstrukcí.
Karel původně označil tuto Roudnici za poslední, ale naznačil, že přeci jen by ještě v roce 2026 mohla být jedna. Je jak Olympic :-)