Hanau 2025
Jako již každoročně, i letos jsme vyrazili do německého Hanau za partou modelářů FREMO N-RE. Tentokráte jsme vyrazili ve větší sestavě, protože se k nám přidal syn Jakub. Abychom se vešlli, přihlásil jsem jen stanice a dvojkolejné oblouky. Nakonec dal Patrick Medinski do layoutu Smržovku a i přesto, že jsem původně nepřihlásil Sklené, ale Čachnov, vyžádal si Sklené. Také navrhl, abych přihlásil dvojkolejný modul s přejezdem, který jsem od něj v roce 2023 koupil.
Koncepce celého setkání byla, že se modeluje provoz v severním Německu v osmdesátých letech. Layout proto obsahoval přístavy, trajekty a města v té oblasti. Sklené i Smržovka tak byly jako německé stanice. Smržovka představovala Neustadt. Sklené zůstalo pod svým jménem.
Mimo přístavů byly na modulišt i dva zvedací mosty přes kanály.
Klíčové pro layout byly dvě stanice, kde se rozbočovaly tratě a to Kappelen a Hausen. Trať jako již tradičně vycházela ze skryté stanice Schattenbach. Dlouhým mezistaničním dvojkolejným úsekem vedla do Kappellen. Oba naše oblouky byly v této části.
V Kapellen se trať větvila na dvojkolejku do Skleného a hlavní také dvojkolejnou trať do Dülmenu. Zajímavostí bylo, že ze skryté stanice Schattenbach jezdily rychlíkové soupravy na úklid vagonů úvratí do Skleného.
Sklené bylo poprvé použito na jednokolejce.
Letos nebyl k řízení provozu požit program RGZM, ale nový systém podobný české modelJOP, ale co nejvíce podobný německémy systému na řízení vlaků. Výhodou je, že výpravčí ve stanicích vidí, kde na trati je vlak, který očekává, i když je přes celo halu daleko. V RGZM totiž výpravčí viděl jen vedlejší stanice. Mě, synovi Jakubovi i Honzům se to líbilo.
Za Skleným byla na jednokolejce dlouhá mezilehlá trať s oblouky.
Trať vedla až do menší verze Haslingenu.
Kapellen mají nově sloupy trolejového vedení a zaštěrkované koleje. Jinak se hlavně majitel Dirk soustředil na nový způsob řízení dopravy na modulišti, zmíněné výše.
U Kappelen byl prst se šrotštěm, které věrně zobrazuje skutečnost.
Z Kapellen vedl hodně dlouhý mezistaniční úsek do Dülmenu. Součástí byl i modul s tunelem podcházejícím letiště, který už známe z Borkopu (více zde).
Dülmen je tradičním středobodem layoutů v Hanau. Poprvé ale nebyl Dülmen podél některé ze stěn, ale úhlopříčně. Jeho role ale nebyla tak významná, protože mimo projíždění a křížení vlaků zde končily vojenské vlaky. I ve skutečnosti jsou totiž u Dülmenu kasárna. Je to stanice na motivy skutečnosti. Odchylek od reálu moc není. Už se těším, až se tam někdy při cestách po Evropě podívám. Bohužel ani při cestě do Dánska to není cestou.
Z Dülmenu vedla další dlouhá dvojkolejka na náš modul se závorami, který jsem koupil od Patricka (autora Dülmenu). Nahradil jsem na něm západo-německý traktor východoněmeckým kombajnem a moderní auto starou Dacií. Navíc jsem doplnil uliční lampy Dominik. Největší novinkou bylo, že jsem původní aterapu německých závor nahradil českým přejezdový zabezpečením s funkčními závorami.
Za závorami byl dlouhý obloukový most Christiana Reitera. Jsme rádi, že opět jezdí na setkání. Jeho most už známe ze Stöllnitz 2018 (vice zde).
Novinkou, kterou jsme neznali byla pro nás stanice Hausen. Jedná se o malou čtyřkolejnou stanici. Má své depo a i manipulační koleje. Letos navíc obsluhovala rozbočení na tři tratě. Komplexita tak byla velká a ovládat stanici vyžadovalo velkou trpělivost.
V depu nás zaujalo, že se točna Peco ovládala mechanicky šnekovým mechanismem a bylo to velmi přesné.
Zajímavostí bylo optické prodloužení depa pomocí zrcadla.
Tady j vidět ovládání Hausen
Za Hausen odbočovala trať do Weilmünsteru. Před ním ale ještě byla nová vlečka uhelného dolu. Ta používá dva moduly z pivovaru, který jsme viděli v Lánech (zde). Lze na setkání přihlásit buď pivovar nebo důl, dle požadavku pořadatele.
Tady je detal jedné univerzální části.
A druha umiverzální část.
Weilmünster je nápaditý modul se stanicí v oblouku a rozbočení na dvě jednokolejky. Tentokráte jedna vedla do Smržovky a druhá do Unterhausen.
Unterhausen jsme viděli také poprvé. Stávající majitel jej převzal od jiného modeláře. Jedná se o koncovou stanici v oblouku. Za ní byla přesuvna, která simulovala trajekt do Dánska.
Úplnou novinkou bylo použití Smržovky po přestavbě z Filípkova. Za dva měsíce jsem stihl přidat čtvrtou kolej, vyměnit výhybky obou zhlaví za dlouhé a přeházet skály tak, aby více odpovídaly předloze. Jedná se o původní skály od Ivana Staši.
V grafikonu byl kuriozní vlak, který jel přes celou halu mezi našimi stanicemi Sklené a Smržovka.
Další zajímavostí bylo, že se v hale na modulech objevila i ploštice, kterou bych stošedesátkrát větší potkat nechtěl - byla by jak vetřelec ze sci-fi.
Pokaždé, když vidím ručně dělané superdlouhé výhybky, mám obdiv, že má někdo trpělivost je stavět... Třeba si jednu dvě postavím :-)
Tady se vlečka opravdu protahuje mezi domy.
Mimo Smržovky bylo ještě na dvou místech layoutu k vidění, jak se baví dospělí.
Je to na stejném modulu, kde je i picknick s hořícím táborákem.
A tady je CML - centrála ovládající vlaky
Moc pěkné náklady
Krásný detail vyvráceného stromu
Tady je na závěr krásná patina votů Eas od Evise.
A je zabaleno, tak zase za rok!
